ISSANET CUP 2018, očima závodníka

Dědku jeď...

Tak tento pokřik jsem naposledy slyšel před mnoha lety na koncertu Katapultu. A pak až poslední letošní prázdninovou sobotu tady u nás v Heřmanicích. Pátý ročník cyklistického závodu pro děti ISSANET CUP byl totiž jako jubilejní ozvláštněn o kategorii dospělých, ale o tom až v závěru.

Původním záměrem závodu před pěti lety bylo připravit školákům nějakou legraci a rozehnat trochu smutek z končících prázdnin.  Ale v průběhu těch pěti ročníků se z toho vyvinul docela zajímavý podnik se slušným zázemím i režií. Je samozřejmostí, že každý závodník obdrží ještě před závodem tričko v barvě své kategorie. Používáme již tři roky profesionální časomíru (na začátku to byly stopky v ruce), máme na místě záchrannou službu a pomoc Městské policie Ostrava, funguje bufet a vždycky se podaří sehnat i pár sponzorů, takže nikdo ze závodníků neodjede s prázdnou. Na místě je i profesionální cykloservis a kromě závodu si dopřejeme i nějaký ten doplňkový program letos třeba kouzelnici Radanu nebo ukázku cvičení s vlastní váhou - street workout v podání Davida Sudera.

Závodníky rozdělujeme podle věku do tří kategorií (letos přibyla i čtvrtá - ta naše) a vyhlašují se kluci a holky odděleně, takže na stupních vítězů je docela tlačenice. Poprvé za pět let nám počasí trochu pohrozilo, ale jenom trochu, při startu přišla přeháňka a tak ti nejmenší občas vyjížděli zpod deštníku. Do cíle už se ale dojíždělo za sluníčka. Nikdo se vážně nezranil, téměř všichni dojeli a radosti bylo na rozdávání. Letos jsme ale bohužel kvůli velkému množství závodníků zažili poprvé i trochu nervozity a problémů s registrací. S hlavním organizátorem a duší celého podniku Lubošem Nogou už jsme se ale dohodli na změnách k lepšímu, takže příští ročník bude určitě v klidu a pohodě.

Novinkou letos, jak jsem již uvedl výše, byla kategorie >15let. Řekl jsem si, že když jsem každý rok dělal startéra a pak konferenciéra, že to letos zkusím i jako závodník. Nejstarší (Ladislav - rok výroby 1958, ženatý dvě dcery, dvě vnoučata), s adekvátním kolem (Favorit - rok výroby 1962, tříkolečko a přesmykač dvoutalíře bez bowdenu - historici vědí) jsem se v úplném závěru vydal na 8 kilometrů Heřmanicemi. Pokřik "Dědku jeď" mi hned na startu dodal sílu, která pochopitelně vyprchala už v prvním kopci. A tak jsem si dal berany nahoru a rozhodl se, že si to užiju. A užil. Včetně rozhodování jestli si v té jedné zatáčce lehnu do štěrku nebo poletím přes obrubník. Vybral jsem si obrubník a i přesto závod dokončil, ten kotrmelec nebyl tak strašný. V cíli jsem sklidil ovace jako v Tour de France a od toho okamžiku už na ten náš závod budu mít úplně jiný pohled. Ostatně, přijeďte si to za rok vyzkoušet také.

Fotogalerie závodu Issanet Cup 2018

Láďa Kručinský